KaPři na Katolických dnech v Lipsku

Autobus jen pro KaPry přijíždí před Fantovu kavárnu. „Dobrý den, nejedete náhodou do Lipska?« — „Jedu.« — „Tak to je báječné!« — „Co je na tom báječného?« Dva světy se potkaly.

Autobus zaplněn batohy, nástroji a KaPry až po okraj. Monča přibíhá rovnou ze státnic. Odjezd.

Jak strávíme dny v Lipsku?

Akustická zkouška v Bethanienkirche. Přesun do školy, kde budeme spát. Německá organizace — každý má čip, kartičku s barevnými puntíky na snídani, desítka dobrovolníků Maltézanů, ale školu každý den zavřou v 9h a otevřou v 18h. Vyhlídka náročného pátku — stále v pohybu.

Snídaně v 6h. Dobré kafe. Dobrá nálada navzdory nedostatku spánku. Úprk na tramvaj. Kde jsme nechali Vojtu? Martin čipem nenahlásil svůj odchod ze školy. Honza si nevyzvedl puntík na další snídani. Anička taky ne. Kdo ještě? Akustická zkouška v kostele. Šikovní zvukaři. Svérázný biskup, o němž si dlouho myslím, že je to nějaký technický pomocník, když organizuje stěhování obětního stolu a sám táhne ambon. Milá atmosféra na mši, kardinál Vlk nás vítá osobně.

Po mši zkouška a přesun do centra. Samé bílé stánky, stovky hnutí a organizací, wurstů a biovýrobků. Příprava na vystoupení. Mladík zvukař asi není zvukař, klepe se z našeho obsazení hrůzou. Lukášovy nervy praskají, blíží se ke zvukaři, zvukař s děsem v očích předává dobrovolně mixážní pult českému muzikantovi a se zatajeným dechem a očima na hodinkách přihlíží. V průběhu našeho vystoupení se začne linout zvuk dokonce i ven mezi lidi. Úloha splněna. Lukáš ujistí zsinalého zvukaře, že zítra si ho znovu podá. Zvukař němě souhlasí.

Zoufalé hledání výhodného „katolického« menu podle programového průvodce. Plno. Nakonec úspěch v podobě špaget nebo pizzy s nápojem za 6 eur. Trochu jako na kolejích — takové špagety ve velkém množství s kečupem. Pizza salami ležela v žaludku mnohých ještě do druhého dne.

Odpolední volno — každý kam ho srdce táhne. Primark! Kafe! Existuje tedy i menšina, která viděla nějakou pamětihodnost. A potom zcela specifickým případem jsem byla já, která jsem si šla odpočinout na gauč do opery. Za což patří můj neskonalý dík organizátorce Marušce a jejímu kamarádovi z opery :-) Tady je vidět, že kde končí německá schopnost organizace, česká začíná!

Společná večeře na účet hostitelské organizace. Přehlídka nakoupených svršků. Večerní útlum. Já jdu spát a ostatní mi to dopřávají! Šťastná to noc.

Snídaně v lidský čas 8h. Všichni odpočinutí a spokojení. Večer každý strávil dle svých tužeb — koncerty, noční okruh centrem, biflování na zkoušky, návštěva divoženek v hospodě, hledání cesty do naší školy, spánek…

Celé dopoledne je teď před námi! Co s ním uděláme? Primark! (Zde tedy musím ospravedlnit teď skoro již polovinu, kteří využili čas jinak — památky, busking, biflování…) Dokonce mi zbyla i chvilka na to strčit hlavu do kostela sv. Tomáše, kde působil a je pohřben J. S. Bach. Naštěstí jsem delší chvilku na prohlídku nepotřebovala, což lze připsat k dobru střídmému slohu protestantských kostelů.

Opět na pódiu. Zvukař se krčí v rohu. Lukáš hrdinně přebírá řízení. Zvučení se podařilo, vše je v cajku neboli richtiku a může se nerušeně hrát! Lidé jsou potěšeni, tleskají a nadšeně do sebe tláskají wursty a biolimonády.

Přesun do autobusu, poslední zamávání Marušce, Lipsku a celému Katholikentagu a hurá domů!

Cesta utíká pěkně. Řidič má většinu času řízení pod kontrolou. Až na tu chvíli, kdy mu spadne na zem mrazák a on ho začne rovnat, aniž by sledoval silnici. Lukáš, který sedí vepředu, je již připraven srazit řidiče na kolena a převzít řízení, aby tak mohl zachránit situaci a plný autobus KaPrů. Naštěstí to řidič včas srovnává a cesta ubíhá dál.

Až na tu klimatizaci, která se chová prapodivně a pouze zpočátku působí funkčně. Je větší a větší vedro, až se potíme jako v sauně a lapáme po vzduchu jako ryby na suchu. Možná i chvíli pustil topení… Ani to ovšem není náhoda, jak se posléze ukázalo. Chrabrý Lukáš totiž v průběhu jízdy zaslechl volání některých dívek, jak z té klimatizace mrznou, a požádal řidiče, aby tolik nechladil. A znáte to — když mluvíte řidiči autobusu do práce…

Jíťa

Již brzy se můžete těšit na více fotografií z našeho výletu :)